Již podeváté se ve čtvrtek 19. dubna 2018 sešla Vědecká rada BIC Brno, tentokrát v prostorách Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) v Brně.
Pozvání k diskusi přijala předsedkyně Grantové agentury České republiky Alice Valkárová, v dalším programu vystoupil s aktuálními informacemi také předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Josef Kratochvíl či nově jmenovaný člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR Karel Kouřil.
Na úvod představil hostitelskou organizaci výkonný ředitel centra excelence CzechGlobe Dalibor Janouš, který prezentoval hlavní směry výzkumu centra. Filosofie a realizace myšlenky ústavu je dílem aktivit prof. Michala V. Marka a jeho kolegů, jako důsledek dlouhodobé a systematické snahy o zavedení výzkumu problematiky globální změny. Tato problematika je velmi komplexní, proto předmětem výzkumné činnosti CzechGlobe jsou tři hlavní oblasti: Atmosféra, Ekosystémy a Socio-ekonomické systémy.
25 let existence GAČR: 16 918 podpořených projektů a 7 527 podpořených vědců
Hlavním bodem programu bylo vystoupení a následná diskuse s předsedkyní Grantové agentury České republiky Alicí Valkárovou. Ta představila jak historii, tak ale především novinky, které její Agentura připravuje do dalších let. Grantová agentura ČR tento rok oslaví 25 let od svého vzniku a tuto událost si připomene především 25. září při slavnostním udělování cen předsedkyně GA ČR.
Grantová agentura se poslední dobou snaží zaměřovat především na podporu tzv. „Excelence“. Tato podpora je směřována především ERC žadatelům, kdy umožňuje úspěšným řešitelům juniorských projektů pobyt na zahraničním pracovišti řešícím ERC projekt. Bohužel zatím je zájem o tuto formu podpory nulový. Excelenci má podporovat také návrh nové třídy projektů „EXPRO“. Důraz zde bude kladen především na mezinárodní spolupráci a zapojení mladých vědců. Hodnocen bude navrhovatel a hlavní myšlenka projektu high risk/high gain a po ukončení projektu nebo během jeho řešení bude povinnost si podat projekt ERC.
A co přinese budoucnost? Plány jsou třeba na rozšíření juniorských projektů na 5 let či znovuzavedení postdoktorských projektů. Jakákoliv nová koncepce však závisí na přidělených finančních prostředcích, nad jejich výší však nyní panuje značná nejistota.
Jednotný patentový systém v Evropě – příležitost nebo hrozba?
Dalším bodem programu bylo vystoupení předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví Josefa Kratochvíla, který zmínil několik novinek v oblasti duševního vlastnictví a jeho ochrany. Upozornil především na změny, které přicházejí v souvislosti se zaváděním jednotného patentového systému z Evropské unie. Zavedení těchto pravidel má jistě řadu výhod: jednotná ochrana ve všech zemích, snížení administrativy či poplatků za překlady či poplatky. Tyto změny by ale také mohly mít negativní dopad jak na stát, tak především české inovativní firmy: snížení příjmů státního rozpočtu z udržovacích poplatků, zvýšení rizika v případě porušení patentu či skokový nárůst počtu patentů platných na území ČR. Důležitý bude především způsob, jakým bude tato legislativa implementována do českého práva.
V další části zasedání představil nově jmenovaný člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR Karel Kouřil priority Rady na rok 2018. Nejdiskutovanější je samozřejmě rozpočet VaVaI a aktuálně diskutované škrty. Prioritou také zůstává aktualizace národní politiky VaVaI. Prioritou do budoucna ale bude i podpora a udržení mladých talentovaných a špičkových seniorních vědců v ČR. V neposlední řadě bude kladen důraz též na vhodný způsob komunikace se širokou veřejností.
Velmi zajímavá byla závěrečná prezentace Daniela Franka, zástupce Technologického centra AV ČR. Ten se snažil přítomným zástupcům výzkumných ústavů ukázat přínosy a dopad spolupráce s TOP 20 institucemi v rámcovém programu Horizont 2020. Ze statistik vyplývá, že efektivita České republiky v tomto programu je stále nízká. Z každého eura, které do rozpočtu tohoto programu přispíváme, jsme schopni získat zpět pouze 0,61 eura. Návrhy projektů připravené ve spolupráci s týmy z TOP institucí však mají výrazně vyšší účastnickou úspěšnost než návrhy projektů vypracovaných bez těchto týmů.
Projekty řešené ve spolupráci s TOP institucemi navíc vedou k publikacím, které mají výrazně vyšší citovanost, než je citovanost prací vzešlých z projektů, na jejichž řešení se týmy z TOP institucí nepodílejí. Českým univerzitním a akademickým institucím lze proto doporučit, aby usilovaly o nalézání vhodné formy spolupráce se špičkovými institucemi, která následně povede nejen ke zvýšení jejich účastnické úspěšnosti v rámcovém programu, ale též ke zvýraznění jejich pozice v globální znalostní společnosti.
V Brně dne 20. 04. 2018
Fotogalerie:
Přilohy ke stažení:
Novinky z Grantové agentury ČR (pdf)
Přínosy a dopad spolupráce s „TOP institucemi“ v H2020 (pdf)
Novinky v oblasti duševního vlastnictví a jeho ochrany (pdf)
CzechGlobe Evropské centrum excelence (pdf)
