DSC_0654

Vláda chce větší důraz na výsledky výzkumu

Již potřetí se ve čtvrtek 23. dubna 2015 sešla Vědecká rada BIC Brno, tentokrát v prostorách jedné z nejznámějších brněnských firem ZETOR TRACTORS a.s. Hlavním hostem zasedání byl profesor Jiří Málek, místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace.

Ten ve své prezentaci představil především vizi podpory aplikovaného výzkumu v příštích letech. Další části programu přinesly účastníkům aktuální informace o mezinárodních programech výzkumu a vývoje i o plánovaných prvních výzvách nového Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

Akci zahájil ředitel technického úseku společnosti ZETOR TRACTORS a.s. David Kollhammer, který ve své prezentaci odkazoval na důraz, jenž společnost věnuje vývoji. „Do budoucna je hlavní prioritou společnosti nejen výrazné rozšíření nabídky, ale také neustálý vývoj modelových řad a inovace stávajících produktů.“ V současnosti firma připravuje představení nové modelové řady. V oblasti výzkumu pak Kollhammer uvedl, že spolupracují především s pracovišti Vysokého učení technického v Brně a Mendelovy univerzity v Brně.

Nový systém hodnocení výzkumných organizací přinese větší důraz na výsledky výzkumu

Hlavním bodem programu zasedání bylo vystoupení a diskuse s profesorem Málkem, který účastníkům představil jak rozdělení finančních prostředků na VaV do roku 2018, tak i změnu systému hodnocení výzkumných organizací (VO), kterou připravuje Vláda. Nová metodika „IPN“ přináší oborové hodnocení vybraných výsledků VO v 5letých cyklech (obdoba britského REF), důraz potom klade především na vědecký výkon, excelenci výzkumu, relevanci a tzv. narativ. „Věcný záměr nového zákona VaV by měl zajistit, že hodnocení VO bude obsahovat tři komponenty: dosažené výsledky dle RIV, peer-review VO jako celku a vizi, očekávání a internacionalizaci. Nový systém hodnocení navíc umožní výzkumným organizacím větší variabilitu při využívání přidělených finančních prostředků,“ dodal Málek.

V následné diskusi zazněla řada názorů a stanovisek. Jedním z nich bylo též vyjádření zástupce Asociace výzkumných organizací Miroslava Eclera, který apeloval na zlepšení pozice aplikovaného výzkumu v rámci celého systému VaV. „Dle mého názoru by například Technologická agentura ČR měla mít v rozpočtu minimálně stejné finanční prostředky jako Grantová agentura ČR,“ řekl.

Větší zastoupení Čechů v Evropských technologických platformách by bylo žádoucí

V další části zasedání se členové Vědecké rady dozvěděli více o aktuálních příležitostech, které nyní nabízí rámcový program Horizont 2020. V současné době se finalizují pracovní programy pro další kola výzev. Specialistka mezinárodních projektů Andrea Nogová tak ve své prezentaci zdůraznila důležitost členství českých subjektů v tzv. Evropských technologických platformách, které umožňují nejen získávání aktuálních informací, ale především ovlivňování zaměření budoucích dotačních výzev.

Závěrem předseda Vědecké rady BIC Brno prof. Petr Vavřín účastníky informoval o příležitosti, kterou vidí v programu Industry 4.0. a ředitel jihomoravské pobočky agentury CzechInvest Patrik Reichl poskytl aktuální informace o stavu připravenosti OP PIK i o novém programu TRIO, který je v současnosti připravován na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Zdroj: BIC Brno

Galerie:

DSC_0671

2. zasedání Vědecké rady BIC Brno představilo nové možnosti financování i výzkumné záměry firem

Již podruhé se ve čtvrtek 6. listopadu sešla Vědecká rada BIC Brno. Hlavním hostem zasedání byl Marian Piecha, bývalý ředitel agentury CzechInvest a současný ředitel sekce investic a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Ten ve své prezentaci představil nové možnosti financování výzkumu, vývoje a inovací na období 2014 – 2020. V rámci dalšího programu proběhla prezentace výzkumných a vývojových záměrů několika významných firem regionu, které by rády navázaly spolupráci s výzkumnou sférou.

aktualita-bicbrno

Na podzim startuje vzdělávací kurz pro inovační firmy

V říjnu a listopadu letošního roku proběhne specializovaný vzdělávací kurz zaměřený na oblast inovací. Kurz je určen především pro firmy, které se zabývají vývojem vlastních produktů, spolupracují s výzkumnou sférou a inovace jsou pro ně nedílnou součástí firemní strategie.

Projekt „Inovace do praxe“ (CZ.1.07/3.2.04/05.0024) realizuje Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Přípravu kurzu a také samotné přednášky mají na starosti zkušení odborníci, kteří se v oblasti inovací pohybují řadu let.

Inovativní firmy nemají dostatek zkušeností

„Ve stále ještě rozvíjejícím se podnikatelském prostředí v ČR existuje mnoho bariér pro inovativní podnikání. Celá řada potenciálně úspěšných podnikatelských záměrů či nápadů tak zbytečně končí již ve fázi myšlenky. Mnohdy zajímavé projekty čelí řadě rizik. Jedním z nejpalčivějších problémů je nedostatek znalostí a zkušeností o podnikání, inovacích či trendech v oboru. Z tohoto důvodu se inovativní firmy snažíme podporovředitel BIC Brno Karel Kouřilat formou zkvalitňování lidských zdrojů,“ vysvětlil  důvod vzniku nového kurzu.

Pět vzdělávacích modulů pomůže zkvalitnit lidské zdroje

Kurz zahrnuje pět jednodenních vzdělávacích modulů. První modul „Předvídání vývoje technologií“ (Technology Foresight) se bude zabývat například metodami a technikami předvídání a prognózování či konkrétními praktickými příklady. Druhý modul „Financování inovací“ přiblíží Strukturální fondy do roku 2020, daňové odpočty na VaV či mezinárodní programy, jako je Horizont 2020. Třetí modul „Marketing a obchod – umění prodat inovaci“ pojedná například o specificích obchodu s VaV produkty nebo ukáže, jak správně sestavit obchodní či marketingový plán.

Ve čtvrtém modulu „Jak ochránit inovace“ se účastníci dozvědí, jak ochránit průmyslové vlastnictví a inovační proces, co jsou to patenty, průmyslové vzory či ochranné známky, jak je využívat nebo jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Poslední pátý modul „Transfer technologií a komercializace“ představí nástroje pro efektivní transfer technologií a komercializace, řízení a specifika spolupráce s výzkumnými institucemi či uvede nejrůznější příklady úspěšně realizovaných transferů.

Více informací rád poskytne:

Ing. Petr Majer

mobil: +420 607 542 728, e-mail: majer@bicbrno.cz

2014-05-28-11-46-26

Česká věda do světa

Čeští vědci by mohli získat mnohem více finančních prostředků na svůj výzkum. Musejí však zvýšit svou aktivitu a úspěšnost při získávání grantů z mezinárodních dotačních programů zaměřených na výzkum a vývoj. Jedná se především o tzv. rámcové programy EU. Aktivita Čechů v tom posledním, 7. Rámcovém programu, byla totiž podprůměrná.

„Z průběžných statistik hodnocení účasti a úspěšnosti ČR v tomto programu vyplývá, že zatím 1089 českých výzkumných týmů se účastní řešení 893 projektů a tyto týmy požadují od Evropské komise celkovou podporu ve výši 210 milionů eur,“ přiblížila Naďa Koníčková z Technologického centra AV ČR, jež je vedoucím oddělením Národního informačního centra pro evropský výzkum, které zastřešuje činnost národních kontaktních pracovníků pro rámcové programy EU.

„Pokud přepočteme počet výzkumných týmů, které se podílely na přípravě návrhů projektů na 1 mil. obyvatel, dosahuje ČR sedmého nejhoršího umístění mezi státy EU-27. Podobné je to také s počtem účastí na 1. mil obyvatel, kdy ČR je až na 22. místě v EU-27. Pokud místo počtu účastí uvažujeme celkovou výši požadované podpory ze 7. RP připadající na 1 mld. € hrubých výdajů na VaV, je ČR čtvrtou nejhorší zemí mezi zeměmi EU-27. Celkově tedy nezbývá než konstatovat, že instituce a organizace v ČR vyvíjejí malou aktivitu při přípravě návrhů projektů do mezinárodních programů“, dodává Koníčková.

Účast na mezinárodních projektech přinese více peněz pro českou vědu a výzkum

Příčin tohoto stavu je více, především nedostatek zkušeností, tvrdá konkurence, nedostatečná podpora výzkumných týmů, nízká motivace či orientace výzkumných týmů na jiné druhy podpory. Význam mezinárodní spolupráce je pro rozvoj české vědy přitom zásadní. Jsou to především cenné zkušenosti spolupráce s předními evropskými výzkumnými pracovišti, ale i průmyslovými vývojovými laboratořemi velkých firem. Mezinárodní programy tak poskytují českým vědcům nejen zcela výjimečnou možnost účasti ve velkých projektech s celoevropským významem, ale nepochybně znamenají i významnou finanční podporu výzkumných aktivit zdejších organizací. Tato možnost je ještě umocněna začátkem nového programovacího období, kdy v novém rámcovém programu „HORIZONT 2020“ je k dispozici přes 77 miliard eur.

Zlepšit tento stav by mohl nový projekt s heslem „Česká věda do světa“, jehož realizátorem je Podnikatelské a inovační centrum BIC Brno. Cílem je zvýšit aktivní účast českých výzkumných týmů a pracovišť v mezinárodních projektech výzkumu a vývoje. Pomoci by tomu měla především inovativní infrastruktura projektu a rovněž komunikační strategie využívající moderních komunikačních kanálů.

Nezbytné je propojení výzkumníků s firmami

V rámci projektu vznikla „Vědecká rada“ složená z 30 vážených akademických osobností a současně zástupců výzkumných ústavů a institucí. Její účel vysvětluje předseda Rady, emeritní rektor VUT v Brně Petr Vavřín: „Vědecká rada bude fungovat jako platforma pro neformální výměnu poznatků a informací, poskytne poradenství pro správné zařazení projektů vědeckých pracovišť, bude fungovat jako diskusní fórum pro predikci směrů vývoje technologií a také bude hledat možnosti propojení výzkumu s potřebami praxe,“ říká profesor Vavřín.

A právě posledně jmenovanou funkci „Vědecké rady“ akcentuje ředitel BIC Brno Karel Kouřil: „Naše výzkumná pracoviště často dosahují unikátních výsledků, což považuji na jedné straně za velký úspěch. Na druhé straně se tyto výsledky ne vždy dostávají na trh a nalézají tržní uplatnění. Pomocí našeho projektu se pokusíme zvýšit spolupráci akademické sféry s firmami, čímž podpoříme využití výsledků výzkumu v praxi.

Inovace v marketingu zvýší informovanost

Aktivity českých výzkumných týmů budou v rámci projektu podpořeny asistencí a poradenstvím, odbornými workshopy a konferencemi, sdílením zkušeností a osvědčených postupů, PR aktivitami, a trochu netradičně také prostřednictvím informačních sociálních sítí.

„Právě zapojení sociálních sítí je inovací v komunikaci mezi vědeckými pracovišti, firmami a ve vyhledávání mezinárodních partnerů, programů a projektů. Tyto komunikační kanály se v rámci vědecko-výzkumných aktivit takřka nepoužívají. My v nich naopak vidíme velký potenciál v zefektivnění komunikace a zjednodušení získávání informací,“ přiblížil ředitel BIC Brno Karel Kouřil.

Pro více informací se můžete obrátit na:

Ing. Petr Majer

BIC Brno spol. s r.o.

mobil: +420 607 542 728

e-mail: majer@bicbrno.cz

Přílohy ke stažení:

Patrik Reichl CzechInvest – Zasedání vědecké rady BIC Brno (pptx)

Petr Vavřín fungovani-VR (pptx)

Karel Kouřil OKO Novatech – (pptx)

Lucie Hušková – Marketing a PR (pptx)

Miroslav Janeček – TA ČR– organizace na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje (pptx)

Naďa Koníčková – HORIZONT 2020 – Příležitost pro českou vědu a výzkum (ppt)